Vše co potřebujete vědět

Většina se jistě již setkla se slovem "Chakra" nebo "Čakra", někdo o tom ví víc než druhý, a někdo o tom nemá ani páru.

Ti co vědí mají smůlu, protože to musim stejně vysvětlit pro ty, co to nevědí Ale doufám a věřím v to, že to co tu napíši překvapí jistě i ty, co o tom mají informace větší než obrovské

Tak abych začal s vysvětlováním nejzákladnějších věcí.

Slovo "Čakra" pochází z Indie, a v překladu to znamená "Vír" nebo "Kruh". Vzniklo to na základě energetických center, které má každý živý organismus.

Tato centra se vyznačují barvou, funkcí, používanou energií, schopností transformace jedné energie v druhou, vložení specifických schopností té čakry do energie, vybrací, spojení s tělem, funkce orgánů, fyzická, psychická a duchovní schopnost čaker, spojení s přírodou.

Každý národ, kultura, skupina, a nebo člověk, začaly používat jiný systém čaker, jejich barvy, použití, funkci a počet.

Základ ale stále zůstává v tom, že čakry jsou a plní funkci energetických center.

To, jaký je skutečný počet čaker a kde se jednotlivé nacházejí nechám na každém zvlášť, protože pravda je ta, že těch čaker je na našem těle téměř nekonečně.

Naše tělo je jimi poseté, a všechny jsou navzájem propojené. Kdyby nebyly, narušilo by to energetickou rovnováhu celého těla, a některé jeho části by selhaly.

Další společnou věc, na kterou všechny národy a kultury přišly je ta, že nejsilnější čakry, tudíž nejsilnější koncentrace energie, prochází středem těla. Vstupuje zespod, a vystupuje z hlavy. Proto se všichni i společně shodli v tom, že jednotlivé části těla mají své specifické energetické centrum.

Tudíž nezáleží na tom jestli je jedna, dvě, tři, nebo tisíc čaker, protože všechny mají stejný základ. Tam kde se používá sedum čaker, tam jsou jejich funkce více detajlněji rozdělené. A tam kde se používají jen tři čakry, tak tam mají dohromady stejné funkce, jen se těch sedum směstnalo do tří, a funkce sedmi se namýchaly do tří.

Pokud tedy jedna říká, že mají sice tři, ale jsou mnohem silnější, tak druhá může říkat, že mají sedum slabších, ale specifičtějších vlastností. Po sloučení tři nebo sedmi vznikne vždy jeden naprosto stejně silný celek, se stejnými vlastnostmi. Proto jsem říkal, je jedno jestli budete uznávat jednu nebo tisíc, je to pořád jedno a to samé.

Každá čakra je na jiném místě těla, na každou čakru působí jiné okolní i vnitřní vlivy, a proto má každá čakra i jinou funkci.

Já osobně mám nejradši indický popis čaker, protože to nejlépe vystihuje skutečnou podstatu a princip.

V Indii se používají tři hlavní skupiny čaker, které se dělí na sedum centrálních, pak na čakry dlaní, chodidel, orgánů a ty pak na další tisíce až desetitisíce menších a vedlejších čaker.

Všechny čakry mají svůj energetický vstup a výstup, který se při jejich používání musí následovat, tim se zvýší průtok energie skrz ně, a zvýší se tim i jejich účinnost.

Nachází se vespod těla, a i energie do ní vstupuje spodem.
Je spojena se základem všeho, a to je samotná hmota.
První čakra je tedy v harmonii s veškerou hmotou kolem nás, a tim nám jí umožňuje vnímát.
Její barva je červená až temně rudá.

Vstup má na kříži, a výstup v podbřišku.
Další věc spojující hmotu a všechno ve vesmíru je zrození, vznik. Tudíž tato čakra je spojena se vznikem, což je rozmnožování.
Čakra je spojena s pohlavními orgány, které jsou přímo napojené na proud energie v ní.
Díky této čakře může naše tělo využívat jak energii z první čakry (spojení s hmotou), tak její kombinaci se všemi vyššímy čakrami (dělení a samotný vznik hmoty)
Oslabení této čakry má největší vliv na potenci, schopnost rozmnožování, a hlavně správné utváření hmoty.
Barva by měla být o něco světlejší, tudíž do oranžova.

Vstup je na zádech v úrovni solar-plexu, a výstup je na solar-plexu (v úrovni žaludku)
Této čakře já osobně říkám emoční, protože veškeré emoce se projevují právě v ní. Ať už máte špatnou nebo dobrou náladu, nejvíce je to cítit právě v ní.
Když si tuto čakru, ať už úmyslně nebo neúmyslně, zesílíte, pak dokážete v jejím místě cítit emoce jiných lidí, kteří jsou kolem vás.
Tato čakra je opět o něco vyšší než předchozí dvě, a tak její barva je zase o něco světlejší, tudíž žlutá

Srdeční čakra.
Vstup je na zadní straně zad za srdcem, a výstup vpředu na srdci. (je to spíše střed hrudníhu)
Tato čakra funguje jako čistá láska, a to láska ke všemu.
Pomocí této čakry se v Reiki léčí.
Čakra se zesiluje právě tou láskou ke všemu, a hlavně láskou k pomoci. Pokud chcete pomoci, sami to ucítíte v srdeční čakře, a léčivá energie bude několikanásobně silnější a účinější.
Srdeční čakra je propojena s rukama a dlaněma. Ruce jsou přímé kanály od čaker v dlaních, které jsou spojeny se srdeční čakrou. Ruce jsou jakésy zesilovací, koncentrační a zaměřovací čakry.
Pokud dokážete svou srdeční čakru otevřít, nebudete potřebovat ruce. Léčení bude probíhat přímo za pomocí čtvrté čakry.
Čtvrtá čakra patří také do druhé skupiny, a v té skupině je sama. Je tak důležitá proto, protože spojuje hmotný svět s duchovním, protože spojuje čakry zasahující do hmotného světa s čakrami zasahujícími do duchovního světa. Je to most mezi třemi spodními a třemi vrchními čakrami. V této čakře se mýchá jak veškerá energie a vlastnosti třech spodních čaker, tak energie a vlastnosti všech horních čaker. Je nejsilnější, a proto má kanály (ruce), které zprostředkují vše co střed vytvoří či transformuje.
Oslabením si zaděláváme na srdeční potíže, a hlavně na celkové tělesné potíže. Srdeční čakra jako léčivé centrum je potřebné pro každého k vlastnímu samoléčení. Kdo ho má oslabené, trvá mu déle než se vyléčí, je náchylnější na nemoci, a jejich průběh je mnohdy silnější než normálně.
Bez srdeční čakry a jejích léčivých účinků by nikdo nežil.
Barva už přechází od světležluté k zelené

Krční čakra.
Vstup je na zadní straně krční páteře, a výstup je na přední straně krku.
Převádí myšlenky na slova, pomáhá komunikovat a dorozumívat se s okolím.
Tato čakra je blízko srdeční, a tak můžete léčivou energii kombinovat s hlasem. Proto se někdy říká, že i hlas dokáže léčit. Protože to někteří skutečně umějí.
Pátá čakra patří už k duchovnímu centru, tim hlas působí na duchovní stránku člověka, a tudíž dokáže léčit (jak je i mnohokrát dokázáno) psychiku člověka. Zpěv s láskou (krční a srdeční čakra) je nejlepší lék. Jen někdo to dokáže používat aniž by to věděl, a ostatní se to mohou naučit.
Oslabení nebo poškození vede ke ztrátě hlasu, neschopnosti dorozumět se, nebo najít posluchače pro svá slova. Mají poškozenou energii, a to působí na všechny kdo jsou v dosahu.
Dostáváme se stále výš, a tato čakra má zelenomodrou až namodralou barvu.

Třetí oko.
Vstup vzadu na týlní straně lebky, výstup na čele (nad obočím)
Šestá čakra má největší spojení s myšlením, úsudkem, předtuchou.
Po otevření šesté čakry (takzvaně otevření třetího oka), dokážete vidět to, co ostatní ne. Neni to vidění jako takové, ale je to vidění ve spojení s myšlením, úsudkem a předtuchou.
Jakmile si otevřete třetí oko, nic neni vašemu mozku zatajeno. Uvidíte všechno v nových barvách. Je to jako byste se na něco podívali, a hned věděli jakou to má podstatu. Dojde vám všechno na co se podíváte. Dokonce i předtucha se může tak zvětšit, že uvidíte hodně daleko.
Oslabení třetího oka má za následky špatnou koncentraci, nechuť učení, neschopnost pochopit základní věci.
Dostáváme se už hodně vysoko, a tato čakra zasahuje svou částí i do duchovního světa, její barva je světlemodrá až tmavomodrá.

Korunní čakra.
Tato čakra má pouze výstup, který je na temení straně hlavy (úplně nahoře)
První čakra funguje jako vstupní, a sedmá jako výstupní.
První se sedmou jsou navzájem spojeny přes všechny ostatní čakry, a dohromady tvoří jeden celek. Tento celek se na povrchu jeví jako aura obtékající celé tělo.
Korunní čakra je už přímo spojena se samotným prostorem, a s bytím jako takovým. Jsou to nejvyšší duchovní záležitosti, nad kterými se nedá přemýšlet, ale které nám sami o sobě dají všechny potřebné informace.
Pomocí této čakry se napojíte na vesmír, a můžete využívat všechno co v něm existuje.
Po otevření se vám naskytne veškeré vědění celého vesmíru.
Po oslabení sedmé čakry se dostanou do oslabení i veškeré ostatní čakry, a tělo je dezorientované, oslabené, a náchylné na všechny nemoci jak fyzické, tak psychické.
Nejvyšší místo, a barva je od temně fialové až mizí v prostoru kolem hlavy.

Začneme tim hlavnim z čeho všechno vychází, a to je vlnění.

Vše kolem nás, všechna energie, všechna hmota, i celý vesmír. To vše je tvořeno pouhým vlněním. Na základě vlnění můžeme vytvořit co chceme, a stejně to funguje i ve vesíru už od začátku jeho vzniku. Vesmír vznikl z vlnění, vesmír je vlnění, a vesmír ve vlnění zase zanikne.

Světlo je elektromagnetické vlnění, zvuk je mechanické vlnění, magnety používají magnetické vlnění, gravitace používá gravitační vlnění. A dokonce i hmota je projev vlnění, a pomocí vlnění dokáže držet pohromadě.

Je to složité na představu, ale stačí se podívat na nejznámější vzoreček na naší planetě.

E=mc^2 jednoduchý, a přitom geniální. Stačí vzít hmotu, přidat k ní kvadrát rychlosti světla, a dostaneme čistou energii. To znamená, že dokážeme jakoukoliv hmotu ve vesmíru rozložit, dostat z ní čistou energii, a tim se nám pevná hmota změní na vlnění. Jenže ono to jde i naopak. Z energie získat opět hmotu. A pokud by se udělal přístroj rozkládající hmotu na energii, pak by 1Kg hmoty (vzduchu, vody, trávy, prádla, zbytků) dokázal napájet elektrickou energií rodiný domek po dobu jednoho roku v kuse. Každý domek vlastní generátor, a bylo by po problémech.

A teď si vemte jak vzniká gravitace. Vesmírný prostor je neustále rozvlněn gravitačním vlněním, které má určitou intenzitu i směr. Pokud nám například vybuchne hvězda, vzniknou nám obrovské gravitační vlny, které stejně jako kapka po dopadnutí na vodní hladinu vytvoří vlny do všech směrů, a ty vlny jdou jak od středu tak zároveň do středu. Když se nám střetnou dvě tyto vlny na vodní hladině s obačnym směrem, pak ta silnější vlna tu slabší pohltí, tim přijde o část své původní energie, a putuje dál ve stejném směru. Tomu se říká interference (skládání sil). Když se střetnou dvě vlny proti sobě se stejnou silou, pak se pohltí obě vlny naráz, a v bodě střetu obě zaniknou (kam se nám ale ztratila energie). Tomu už se říká stojaté vlnění. A teď si představte vodní hladinu obrovskou jako naše sluneční soustava, ve středu vznikne zdroj silných gravitačních vln, celá sluneční soustava se rozvlní, a vlny velké jako planety budou putovat jak od středu tak i do středu. A když se střetnou dvě takové vlny proti sobě se stejnou silou, tak už se jen tak nevyruší a nezmizí. Ale protože má každá vlna obrovskou energii, která se nemůže jen tak ztratit do prostoru, tak se na sebe pořád tlačí, každá z těch dvou vln chce tu druhou pohltit, nemají ale ani jedna navrch, a tak se pohltí navzájem. Ne že by ztratily energii a jen tak zmizely, ne. Ony se ty dvě vlny "Nikdy nepohltí", stále tu budou, ale už budou jinak vypadat. Jenže jsme zapomněli na jednu věc, my jsme v trojrozměrném prostoru, a jak se snažila jedna druhou pohltit, to se jim nedařilo, tak se obě vlny přes sebe převalily. Jenže jedna se převalila vrchem, druhá spodem, jejich energie po převalení uzavřely konce těch původních vln, a vznikne nám gravitační bublina. Prostor se zakřivil a vznikla nekonečná deformace.

Pro lepší představivos si jistě každý vzpomene na petflašku plnou vody nebo šťávy, a stejně tak si jistě už někdy každý všiml, že když s vodou uvnitř zatřepal, tak se občas na povrchu hladiny objevily malé kuličky tvořené tou tekutinou která je uvnitř. Nemyslim bublinky, ale jistě si už každý alespoň jednou všiml, že se mu na hladině udělaly malé kuličky kapaliny, které se po hladině pohybovaly jako by to byly dvě naprosto rozdílné látky. Po uklidnění hladiny se ta kulička zase ztratila. Jenže přesně tohle je ten princip vzniku planet a gravitace vůbec.

Každý si jistě řekne, jak vůbec ta kulička na povrchu vydržela a nerozpadla se tak dlouho, a když už se teda pak rozpadne, tak jakto že se stejně nerozpadnou i ty planety?

Jednoduchá odpověď. Každá kapalna má určité povrchové napětí (energii), která se používá v kapilárnim jevu (voda ve stromech sama teče od kořenů k listům proti zemské gravitaci). Povrchové napětí používá i vodoměrka nebo drobný hmyz, když leze po povrchu vody a nepotopí se.

To povrchové napětí kapaliny samo o sobě dodává energii přímo na povrch té kuličky. Jakmile se hladina uklidní, dodávaná energie se zmenší pod hranici soudržnosti kuličky, a ta se rozpadne. Když se vám vytvoří kulička na hladině, pořád s vodou nepatrně třeste, a kulička vydrží o dost dýl. Nejlepší je dát flašku na silný reproduktor, vytvořit na povrchu kuličku, zapnout reproduktor, a ten bude dodávat energii přímo kapalně, která se bude neustále chvět, a tim dodávat potřebnou energii kuličce, která tam vydrží tak dlouho, dokud bude reproduktor zapnutý.

Naprosto stejně působí i vesmír, gravitační vlnění a gravitace sama. Vesmír má povrch v neustálém napětí, které dodává energii gravitační kuličce, a ta na sebe pak už jednoduše nabaluje okolní hmotu, která tu kuličku víc a víc stlačuje, tim kulička dostává víc energie, a gravitace stoupá.

A protože hmota je projev energie, tak i na tu hmotu působí vlnění. A stejně jako planety držej pohromadě díky energii dodávané z vlnícího se prostoru, tak i naše těla drží pohromadě díky té energii vlnícího se prostoru.

Pro lepší představu, jak ty atomy vůbec dokážou pohromadě držet, tvořit molekuly a z molekul buňky, použiji příklad se zvukovou levitací.

Hodně silný zvukový generátor vytvoří zvukový paprsek o určité frekvenci, a ten se bude zase od reflektoru (zařízení na odraz, reflekce=odraz) v přesně stanovené vzdálenosti (vzdálenost určuje frekvence zvuku) odrážet zpět. Ta vzdálenost je přesně tak, aby v určitých místech střetu dvou stejných vln ale v opačných směrech vznikalo stojaté vlnění (nebude tam působit žádý zvuk, obě vlny se navzájem vyruší) a hned pod nima se tvoří zase vlny se stejnou fází, čimž se nám dvě vlny zesílí. Jenže dvě vlny posunuté o 180° vytvoří v prostoru malé bublinky stojatých vln, a když do takové bublinky vložíme kamínek, tak bude levitovat. Je to způsobeno tlakovou silou zvuku jdoucí zespoda, ale zároveň i tlakovou silou vlny zezhora, které jsou ohraničené jako ty bublinky. Uvnitř bublinky neni žádný tlak, ale je tam vzduch řidší než v okolí. Tim se drží kamínek na jednom místě aniž by vypadnul.

Když se udělá hodně silný a velký generátor s reflektorem, tak můžete bez potíží přenášet několikatunové bloky kamene. Například ty, které byly použité na stavbu velké piramidy, a bude stačit jeden člověk, který bude mít zvukový generátor. Pak už stačí pouze do kvádru strčit prstem, a ten bude ve vzduchu levitovat kam chcete.

Teď si vemte, že už se udělalo podobné zařízení na levitaci, ale v mikroskopickém měřítku, kdy se používal paprsek světla místo zvuku, a podařilo se takto levitovat s atomy i molekulami.

Když víme tedy jak dokáže jednoduché vlnění udržet na určitém místě hmotu z nanosvěta i hmotu z astronomie, pak už je jen malý krůček k tomu pochopit, že i naše tělo drží pohromadě jen díky onomu vlnění.

Další důkaz je ten, kdy jeden věděc zabývající se zvukem a tlakem vytvořil model policejní píšťalky, ale mnohonásobně větší. Z jedné strany do ní vháněl generátorem vzduch pod velkým tlakem. Vědec to ozkoušel jen jednou, a když ho našli, tak ležel vedle své píšťaly mrtev. Pak se teprve zjistilo, že měl veškeré vnitřní orgány rozmačkané a promýchané na kaši. Další věděc který po něm převzal výzkum zjistil, že to generuje zvuk na nízkých frekvencích (1-10 Hz) ale s obrovským tlakem (150-200 dB). Takto vytvořené vlnění naruší buněčnou membránu, a veškeré buňky z vnitřních měkkých tkání prasknou. Ten samý věděc to zařízení zdokonalil, zvuk byl teď směrový, a díky tomuto zařízení dokázal bořit budovy na deset kilometrů daleko. (Za druhé světové to chtěl Hitler použít jako zbraň hromadného ničení na civilním obyvatelstvu okupovaných měst, naštěstí se mu to nepodařilo dostat do funkce)

A zase to vlnění. Jedno tvoří, jedno ničí. Dokáže to i něco jiného než jen ty dvě věci? Ne. Nám by mělo stačit uvědomit si, že "Tvořit" a "Ničit" je to nejlepší co vůbec může být. Protože tvořit se dá všechno, a ničit se dá taky všechno. Jen vědět jak a co použít.

Všichni se ve škole učíme o magnetech, že mají severní a jižní pól, že z jednoho do druhého proudí magnetické silokřivky, které vypadají tak jak se kolem nich uspořádají ocelové piliny ... BLBOST!

Jistě, magnet má póly, ale víte jak veskutečnosti vypadají silokřivky? Ukazují nám jen jejich přibližný tvar a směr, ale silokřivky nejsou čáry jdoucí od jednoho pólu ke druhému, což většinu lidí jen mate.

Představte si nafouknutý balónek (kdo chce může si vzít skutečný). Zavažte ho nafouknutý tak, aby neucházel. Teď z každé strany balónku ukazovákem promáčkněte, a obouma ukazovákama se uprostřed balonku dotkněte. Vznikly vám od dotyku dva trychtýře jdoucí každý na opačnou stranu od sebe. Teď si odmyslete ukazováky, balónek nechte promáčknutý, a místo ukazováků si představte tyčový magnet. Voala, máme skutečný tvar magnetického pole kolem magnetu.

No, a teď si představte samotný magnet, a jen ty dva trychtýře jdoucí mu od pólů. Těm trychtýřům se říká magnetické víry. A stejně tak jako ty vzdušné nebo vodní víry, tak i tyto magnetické se točí. Tudíž si opět představíme promáčknutý balónek, uprostřed magnet a dva trychýře jdoucí mu od pólů. Teď aby se točily ty trychtýře, tak se musí točit i celý balónek. To je celé

Magnetismus jako takový hraje ve vesmíru, v hmotě, i v životě velkou roli.

Planety, hvězdy, černé díry, magnety. To vše má dva póly, ze kterých jim tryská magnetické pole ve tvaru balónku.

Světlo je elektromagnetické vlnění, opět tam hraje velkou roli magnetická síla.

Některá zvířata jsou citlivá na magnetické pole země, a následují jeho směr i intenzitu.

Rostliny opět následují magnetickou spirálu při svém růstu.

A lidé jsou na magnetických vírech závislí stejně jako všechno ostatní. Podívejte se na bříška prstů, co vidíte? Podívejte se na vlasy uprostřed hlavy, co vidíte? Já tam teda vidim nejsilnější projev jisté síly.

Po vytvoření magnetických vírů v jiných magnetických vírech dosáhneme opět levitace. Ale tomu už se nedá říkat levitace jako taková, protože to funguje už jako antigravitace. Víte že se dá pomocí silných magnetických polí a vírů kolem nějakého předmětu nebo živočicha využít jeho vlastní magnetický potenciál, a dosáhnout tak levitace? Ne? No tak teď už to víte.

Ale důležitější je, že magnetické pole neni nikdy osamotě, a nemá vždy jen dva navzájem propojené magnetické víry. Důležité je vědět, že těch magnetických vírů může být spousta a spousta.

Pamatujete ještě na začátek, jak jsem říkal že každá čakra má vstup a výstup? Pamatujete si v jakých pozicích je vstup s výstupem? Už vám to taky docvaklo jako mě když jsem nad tim přemýšlel? Ano! Každá čakra se chová naprosto stejně jako magnet s magnetickým polem.

Dlouho jsem přemýšlel nad tim, proč se čakrám říká víry, proč se označují jako: První čakra vypadá jako lotosový květ s dvěmi okvětními listy ... Druhá jako květ s čtyřmi listy ... Třetí jako květ s osmi květy ... Čtvrtá jako květ s šestnácti listy ... atd ...

Nakonec při sjednocení s magnetickými víry jsem přemýšlel nad tim, že vlastně od první po poslední čakru se to neustále dělí od jedné po nekonečno. A to je ten začátek, který mi poradil.

Všechny čakry fungují jako rezonátory, a všechny čakry mají určitou frekvenci, která se od spoda nahoru zvětšuje, a stejně jako světlo, tak i čakry mají od nejnižší frekvence infra barvu, a ta nejvyšší frekvence přechází už do ultrafialové barvy ... Proto celou dobu ty barvy.

Teď když si to řekneme více do podrobna, tak nejnižší frekvence rezonuje s vesmírem, z kterého bere energii pro udržení svého tvaru. Tudíž nejnižší frekvence je hmota, a naše tělo je celé tvořeno hmotou. Jenže my jsme zapomněli na to, že magnet má dva póly. A kde tedy najdeme čakru, která spojuje veškerou hmotu našeho těla? Samozřejmě tu, která prochází celým tělem. A to je první a sedmá čakra. Naše tělo má tvar magnetu, jeden pól je zespod, a druhý pól je zvrchu. Tudíž hlavní čakra, která jako jediná tvoří kolem našeho těla auru, je ta, která prochází odspod celým středem těla, ústí na hlavě kde přechází v tvar našeho promáčklého balónku, opisuje celý tvar kolem našeho těla, a zespod opět vchází dovnitř. A jako každé vlnění, tak i tyto víry jsou vlnění, a to dokáže z okolí na sebe navázat, nebo ze sebe do okolí odevzdat část své energie.

Další čakry našeho těla už jsou jen projevem této hlavní, protože odspod nahoru se tato frekvence stále zvyšuje, a když vezmeme v potaz interferenci (slučování), tak se nám nejnižší frekvence (řekněme 1 Hz) najednou rozdělí ( 2 Hz), ty mezi sebou jako vlnění dále interferují (4 Hz), a tak dále a dále, dokud nám na ústí hlavy nevyjde frekvence přesahující miliardkrát větší násobek, než původní frekvence. Dalo by se říct že na vrcholu je nekonečná frekvence.

A protože je ve vesmíru více vlnění (jedno tvoří, jedno ničí), tak i tyto dvě opačné vlny se mohou navzájem propojit, a pak vzniká stejný násobek jako u naší čakry v těle. Když se k tvořící vlně přidá malá protivlna ničící, pak máme vlnu jiných vlastností, a ta dokáže tvořit nebo ničit věci se specifickou vlastností, tvarem, barvou, vůní, zvukem, hustotou, energií.

A když nás tedy nějaká taková vlna zasáhne, tak ve většině částí se pohltí a zmizí, ale v jedné části najednou začne rezonovat, protože ta určitá čakra má naprosto stejnou frekvenci jako dopadající vlnění, a díky tomu to ucítíme, a poznáme o co se jedná.

Kupříkaldu naše tělo je projev jedné určité frekvence, čimž vzniklo hmotné tělo. Jakmile na moje tělo dopadne něco se stejnou frekvencí, pak to moje tělo zaznamená jako dopad. Hmota rezonuje s hmotou, proto jí cítím a vnímám.

Pokud já něco řeknu, je to opět vlnění, které já slyším a vnímám, protože rezonuje na stejné frekvenci kterou vnímám.

Pokud se někomu podaří telepatie, je to opět projev vlnění, který je ale na vyšší úrovni než hlas (hlasivky jsou níž než mozek, tudíž mají nižší frekvenci), tudíž to vlnění neuslyšíme ušima, ale zaznamenáme ho opět mozek, a přesně tím centrem, které na té frekvenci dokáže rezonovat.

Vidíme, protože přijímáme opět vlnění o určité frekvenci.

Mozek pracuje opět na vyšší frekvenci než naše oči vidí, a proto nedokážeme vidět myšlenky plující v prostoru kolem nás. Věřte ale, že tu ty myšlenky opravdu jsou. Nejlepší vědec minulého století (Nikola Tesla), vymyslel zařízení, které používá dvě polokoule, každá vyzařovala určitou energii na určité frekvenci, a když se ty dvě frekvence na jednom místě potkaly, tak se vyrušily a místo nich vznikla silná energie. Když se toto zařízení nechalo zapnuté dlouho, tak nad určitou oblastí vznikla zářící energetická sféra, která nechala vypařit všechno co se jí dotklo. Ale náš mozek pracuje na naprosto stejném principu. Dvě polokoule, každá má určitou frekvenci, a pokud bychom byli schopni tu frekvenci ovládat, dokázali bychom dost zajímavých věcí. Věřte, že náš mozek to dokáže, jen vědět jak na to. Dost lidí si některé tyto funkce zpřístupní po traumatu, nebo je mají od narození, ale dokážeme to všichni. Jedna žena dokáže vidět orgány, proto jí říkají Rentgenová žena. Prostě a jednoduše dokáže přijímat frekvenci, kterou vyzařují do okolí naše orgány. Ona to jen přijímá.

Dokonce i emoce jsou projevem vlnění, a někteří to vlnění dokážou vysílat ze svého těla silněji než ostatní, a někteří dokážou přijímat toto vlnění od ostatních silněji. Proto hned na první pohled poznáte, jakou náladu ten člověk má. Když je uvnitř naštvaný, ale na povrch to nedá znát, pak to citlivější jedinci ihned poznají.

Závěrem bych chtěl říct, že když umíte používat tuto energii, pak víte jak jí deformovat, a tim i vytvářet své vlastní víry. Proč myslíte že se nejčastějí učí používat ruce? Jsou to přirozené kanály jdoucí mimo původní směr vírů, a proto na rukách můžeme pomocí vlastní vůle vytvářet vlastní víry. Třeba takové propojení, kdy jedna dlaň bude fungovat jako jeden pól, a druhá dlaň jako druhý pól. Tim pádem můžete jednou rukou energii přijímat, a druhou vydávat. V léčitelství se to používá zase tak, že jednou rukou neutralizujete špatné energetické místo (vír), a druhou rukou dodáváte správný směr točení víru. Nebo jednu ruku přiložíte ke vstupu a druhou k výstupu. Tim budete harmonizovat otáčení a sílu obou pólů čakry.

Další věc, kteru jsem po tomto zjištění existence vírů zjistil a začal používat je to, že si z dlaní mohu udělat samostatné magnety. Na dlani je výstup, a na hřbetu ruky je vstup. Tim uděláte jednoduchý, ale účinný kanál, který bere energii z okolí, do dlaní pumpujete tu energii s vlastností jakou chcete aby energie měla, a rovnou tu přijatou energii přes hřbety rukou transformujete na tu co chcete, a ihned dáte. A jak jsem již někde psal, tak prsty a ruce jsou přirozené rezonátory, proto můžete přijmout i minimum energie, ale pomocí rukou jí zesílit natolik, nakolik potřebujete.